|
|
Olympijské hry v roce 1980 a jejich odraz sovětské zahraniční politiky
Bayerová, Dominika ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá olympijskými hrami v roce 1980 v Moskvě a jejich následným bojkotem. Tato velká sportovní událost byla negativně ovlivněna sovětským vojenským zásahem na konci roku 1979 v Afghánistánu. Odpovědí na to byl bojkot olympiády v Moskvě ze strany USA a řady dalších států - celkem 65 zemí se rozhodlo pro neúčast, čímž se jednalo o největší bojkot v historii olympijských her. Pro porozumění kontextu je analyzovaná mezinárodně-politická situace v 80. letech 20. století a následné důvody pro bojkot her. Dále jsou uvedena i důležitá fakta týkající se organizace her (jako např. zázemí, sportoviště, olympijská vesnička), přípravy Sovětského svazu na konání 22. olympijských her v Moskvě a následnou reakci sovětské diplomacie na bojkot her. Část práce je věnována i třem sportovcům, z nichž se pouze jeden mohl olympiády zúčastnit. Cílem této práce bylo nejen popsat sovětskou zahraniční politiku, ale i ukázat, jak sport může být zneužit v rámci propagandy. V kontextu olympijských her je reflektován vztah Sovětského svazu nejen s USA, ale i s ostatními zeměmi. Práce odhaluje, že zmírnění napětí bylo minulostí a došlo k opětovnému zhoršení vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, a tudíž lze bojkot považovat jako účinný zahraničněpolitický nástroj.
|
|
|
Zobrazování sportovců na českých zpravodajských webech během letních olympijských her v Tokiu 2020 a v Rio de Janeiru 2016
Jiránková, Karolína ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je analýza zobrazovaní sportovců a sportovkyň během letních olympijských her v Tokiu 2020 a v Riu de Janeiru 2016 na dvou českých zpravodajských webech. V teoretické části jsou představena teoretická východiska, jež jsou stěžejní pro pochopení zkoumaného tématu. Jedná se například o rozdíly mezi veřejnoprávními a bulvárními sportovními médii. Dále o uvedení konkrétních rozdílů v informování o ženách a mužích ve sportu, k čemuž výrazně pomohly výsledky již uskutečněných výzkumů. V neposlední řadě byla zmapována historie žen v mezinárodních soutěžích, a to zejména na olympijských hrách. V metodické části je konkrétněji popsán cíl, dílčí úkoly a hlavní výzkumná otázka práce. Rovněž je zde přiblížen výzkumný soubor a metoda sběru dat. Představeny jsou i hypotézy a výzkumná otázka práce a kvantitativní proměnné i kvalitativní ukazatele. V analytické části jsou již prezentovány výsledky u jednotlivých olympijských her, vyplynulo z nich například, že sportovcům se dostalo celkově většího mediálního pokrytí, co do počtu mediálních textů a jejich délky, než sportovkyním. Média zároveň informovala vyrovnaně o Češích a Češkách a zahraničních sportovcích. Nejčastěji zobrazovaným sportem se u mužů stala kanoistika a u žen tenis. Množství indikátorů genderových stereotypů bylo...
|
|
|
Osobnost československého veslaře Jana Jindry
SLAVÍČEK, Adam
Tato práce se zaměřuje na zpracování biografie úspěšného československého veslaře Jana Jindry. Po obsahové stránce je práce primárně zacílena na jeho osobnost, sekundárně pak na stručné zmapování tří oblastí historie veslování, a sice na veslování ve světě, v českých zemích a Československu a v jižních Čechách. Část věnována historii ve světě primárně pojednává o veslařských začátcích v Anglii, Spojených státech amerických a Německu. Historie veslování na jihu Čech je následně zacílena na veslařský klub v Jindřichově Hradci, Táboře a Třeboni. Z časového hlediska je práce zaměřena na 50.-70. léta, ve kterých Jan Jindra prožíval nejúspěšnější roky jeho veslařské kariéry, v širším kontextu pak na období počátku veslování u nás a ve světě. Součástí práce jsou úryvky z dobového tisku a memoárové literatury. Text je doplněn množstvím dobových fotografií a obrázků.
|
|
|
Sport a politika v době blokového uspořádání světa
NEBOR, David
Tato bakalářská práce se zabývá propojením sfér sportu a politiky se zaměřením na období blokového uspořádání světa. Na základě odpovídající odborné literatury zkoumá takové sportovní události, které reflektovaly politickou situaci, popřípadě nálady soudobé společnosti. Úvodní část textu si klade za cíl nalézt pozici hry v lidské kultuře, dále se zabývá sociologickými aspekty sportu. Stěžejní část práce se snaží najít souvislost mezi sportem, médii, ideologií i politikou a nastiňuje vývoj událostí v období bipolárního světa rozděleného na Západ a Východ. Text přibližuje politikou poznamenané olympijské hry nebo pingpongový turnaj. Zaměřuje se také na československé prostředí skrze zkoumání spartakiád, politizace ledního hokeje a sportovní emigrace. Na závěr ukazuje i tematický přesah do současnosti. Bakalářská práce představuje vybraná témata a je sondou do sportovního světa opakovaně vsazovaného do politických kontextů. Zabývá se sportem jako nástrojem domácí i zahraniční politiky. Metodologicky text vychází z přístupů kulturálních studií. Kromě odborné literatury využívá i zpravodajských či publicistických článků v on-line médiích.
|
|
|
Analýza věkové struktury volejbalových družstev na OH, MS, ME v letech 1970-2016
RAMPOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo stanovit věk vrcholové výkonnosti tří nejúspěšnějších týmů ve volejbale v kategorii mužů i žen. Výzkum byl zaměřen na celosvětové akce jako jsou olympijské hry, mistrovství světa a mistrovství Evropy. Práce byla vymezena časovým obdobím od roku 1970 do roku 2016 včetně. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o volejbale jako takovém a o specifických vlastnostech volejbalových hráčů. Dále jsme uvedli rozbor jednotlivých volejbalových utkání zkoumaného období. Podkladem syntetické části byly námi vytvořené záznamové archy, které jsme podrobili analýze. Analyzovali jsme celkem 3136 účastníků, z toho 1618 mužů a 1518 žen. Věk vrcholové výkonnosti celkového souboru mužů byl v průměru 26,4 let ? 3,7 let. U žen byl průměrný věk 24,6 let ? 3,7 let. Nejvyšší věkový průměr jsme zaznamenali u hráčů a hráček, kteří startovali na olympijských hrách od roku 1972 do roku 2016. Průměrný věk hráčů byl 27,4 let ? 4 roky a hráček 25,3 let ? 3,7 let. Na mistrovství světa v letech 1970 až 2014 byl zjištěn průměrný věk 26,3 let ? 3,6 let u mužů a 24,6 let ? 3,4 let u žen. Nejnižšího průměrného věku dosáhli hráči a hráčky na mistrovství Evropy v časovém období od roku 1971 do roku 2015. Průměrný věk nejúspěšnějších hráčů této soutěže byl 25,9 let ? 3,5 let a 24,2 let ? 3,7 let u nejlepších hráček.
|
|
|
Diskuze o pořádání OH v ČR: názory vybraných skupin
Bejček, Martin ; Buriánková, Jitka (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Název: Diskuze o pořádání OH v ČR: názory vybraných skupin. Cíle: Hlavním cílem práce je za pomoci dotazníkového šetření zjistit současný postoj vybraných skupin české veřejnosti na možnou budoucí kandidaturu na pořádání olympijských her na území České republiky. Metody: Tento průzkum popisuje současný postoj vybraných skupin české společnosti. Šetření se zúčastnilo 478 účastníků, kteří se přes přímé odkazy k dotazníků přihlásili. Na všechny otázky odpovědělo 298 respondentů, kteří byli rozděleni do předem definovaných skupin. Výběr skupin byl proveden na základě konzultace s odbornými pracovníky napříč sportovním odvětvím. Dotazníkové šetření probíhalo formou elektronického dotazníku, ve kterém byly využity různé typy otázek, včetně metod Likertovy škály a sémantického diferenciálu. Dotazník byl vytvořen skrze platformu Survio a následně šířen na sociálních sítích a přes email poslán vybraným skupinám. Výsledky: Práce popisuje současný postoj vybraných skupin české společnosti k potenciální budoucí kandidatuře České republiky na pořadatele olympijských her. Z průzkumu vychází, že mezi hlavní nedostatky, které podle dotazovaných omezují ČR hry pořádat, patří hlavně nedostatečné finanční prostředky a aktuální stav sportovišť. Mezi hlavní obavy zařadili nezvládnutou organizaci her korupci. Mezi...
|
|
|
Diskuze o pořádání OH v ČR: názory vybraných skupin
Bejček, Martin ; Buriánková, Jitka (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Název: Diskuze o pořádání OH v ČR: názory vybraných skupin Cíle: Hlavním cílem práce je za pomoci dotazníkového šetření zjistit současný postoj vybraných skupin české veřejnosti na možnou budoucí kandidaturu na pořádání olympijských her. Metody: V práci bylo využito elektronického dotazování formou internetového dotazníku, ve kterém byly využity různé typy otázek, včetně metod Likertovy škály a sémantického diferenciálu. Výsledky: Práce shrnuje současný postoj vybraných skupin české veřejnosti k potenciální budoucí kandidatuře České republiky na pořadatele olympijských her. Součástí výsledků je i doporučení pro další zpracovatele tématu. Výsledky práce by mohly pomoci případným budoucím organizátorům a žadatelům o kandidaturu se lépe zorientovat v současném názoru vybraných skupin české veřejnosti a zlepšit tak jejich šanci na úspěch. Klíčová slova: Olympijské hry, kandidatura, pořádání, veřejné mínění, Český olympijský výbor, Mezinárodní olympijský výbor
|
|
|
Estetický pohled vnímatele na XXI. ZOH / prostřednictvím fotografie a masmédií/
Culka, Lukáš ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Bednář, Miloš (oponent)
Název: Estetický pohled vnímatele na XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru v Kanadě (prostřednictvím fotografie a masmédií) Cíle: Cílem práce je popsat a analyzovat prožitky skupiny českých diváků (fanoušků), která se zúčastnila XXI. ZOH (zimních olympijských her) ve Vancouveru v Kanadě, a tuto analýzu podložit amatérskými fotografickými snímky pořízenými v průběhu olympijských her. Dále poukázat na rozdílnost v kvalitě prožitku při sledování sportovní události prostřednictvím masových médií (zejména televize) a při osobní divácké účasti na sportovní události. Metody: V teoretické části diplomové práce byla provedena rešerše z aktuální odborné literatury s cílem shromáždit údaje, které byly formovány pomocí kompilace, komparace, analýzy a syntézy. V empirické části diplomové práce byl vytvořen soubor zkoumaných osob - českých sportovních fanoušků, kteří se zúčastnili XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě. K výzkumu a popisu jejich prožitků z divácké účasti na XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě bylo použito etnografického přístupu. Jako metoda získávání dat bylo uplatněno zúčastněné pozorování s plnou mírou participace na životě skupiny a neformální rozhovory vedené v průběhu XXI. ZOH ve Vancouveru i po jejich skončení. Veškeré fotografie pořízené skupinou během ZOH byly podrobeny analýze, s cílem vybrat...
|
|
|
Olympijské hry v Soči, komparace a prognóza
Kudrina, Anastasia ; Štědroň, Bohumír (vedoucí práce) ; Pecinová, Markéta (oponent)
Název práce: Olympijské hry v Soči, komparace a prognóza Cíle práce: Na základě uceleného přehledu o olympijských hrách v Soči vytvořit hodnocení dopadu Olympijských her na Soči, porovnat s ostatními OH, nastínit prognózu budoucího vývoje Metoda: Indukční metoda představující myšlenkový postup, při němž se z jednotlivých faktů formulují obecnější tvrzení a teorie; dedukční metoda, kdy se odvozují od obecných tvrzení závěry pro jednotlivé prvky Výsledky: Zhodnocení ekonomické efektivity, vývoje infrastruktury, bezpečnost a sportovních výkonů Olympijských her v Soči, prognóza budoucího vývoje Klíčová slova: Olympijské hry, Soči, komparace. prognóza Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
|
host ::
RSS.